Fiji [fidžijsky Matanit ko Viti] je stát v Oceánii. Jeho nejbližšími sousedy jsou souostroví Vanuatu (asi 800 km na západ), Samoa (asi 700 km na severovýchod) a Tonga (asi 500 km na východ). Od Austrálie leží asi 2600 km na východ, od Nového Zélandu asi 1800 km na sever. Dva největší ostrovy Fiji jsou Viti Levu a Vanua Levu. Hlavní město Suva na jihovýchodě Viti Levu je zároveň největším městem. Další města jsou Nadi na západním pobřeží Viti Levu u kterého je umístěno mezinárodní letiště a Lautoka asi 30 km severně od Nadi.
Ostrovy byly osídleny před více než 3 000 lety. První obyvatelé Fiji přišli z jihovýchodní Asie dlouho před prvním kontaktem s evropskými průzkumnými výpravami v 17. století. Natrvalo se zde evropané usadili až v 19. století. Ostrovy přišly pod britskou správu jako kolonie v roce 1874. V roce 1970 získala Fiji nezávislost.
V roce 1987 došlo k porušení demokratických principů, během dvou vojenských převratů, nepokoji vyvolanými sílícím vlivem indo-fidžijské komunity. V roce 1990 ústava uzákonila fidžijskému etniku kontrolu v zemi, avšak vedla k silné emigraci Indů. Silný populační úbytek měl za následek ekonomické obtíže, ale byla zajištěna převaha ostrovanů. Dodatky uzákoněné v roce 1997 upravily ústavu Fiji do více spravedlivé podoby.
Svobodné míruplné volby v roce 1999 skončily vládou vedenou Indo - fidžijci. O rok později byla sesazena převratem vedeným konzervativním fidžijským nacionalistou Georgem Speightem. Demokracie byla obnovena koncem roku 2000 a Laisenia Qarase, který vedl prozatímní vládu, byl zvolen premiérem. Členství Fiji ve Společenství národů bylo pozastaveno v návaznosti na protidemokratické aktivity spojené s pučem z roku 2000. Vzhledem k velikosti země má Fiji mimořádné ozbrojené síly. Domorodí obyvatelé Fiji si zachovali svoji kulturu a i jejich oblečení odolalo britskému vlivu.
Rádi cestujete? Super last minute se Vám finančně vyplatí.